MaToLe

Dejte dětem montérky, kolečko s lopatou a hromadu uhlí. Můžou být šťastnější? Možná tak k tomu ještě žvejku do pusy.

Když jsme dnes jeli k babičce, kluci si vzpomněli na lanovku a začali lobbovat, že bysme s ní mohli jet. Tak jsem jim slíbila, že někdy třeba pojedeme.

Dnes dopoledne jsme se po hodně dlouhé době viděli se Zuzkou a Matym, z Matyho už je klouček, žádné batole. Kluci se na ně moc těšili, hlavně Tomík.

Od podzimu, kdy se rozbila síť na vchodové dveře (vlastně druhé dveře, na rozbití se tak trochu podíleli naši tygři, děsně je bavilo otevírat a zavírat), zatím nemáme dveře proti hmyzu chráněné. Vzhledem k tomu, že je to jediný efektivní způsob vytvoření průvanu + větrání ložnice, tak máme hodně otevřeno.

Už jsou mu tři.
Neuvěřitelně rychle to uteklo. Z miminka pěkně buclatého, které pilo co dvě hodiny a trpělo bolením bříška, mám předškoláka, z buclatosti poslední dobou trošku vyrůstá.
Vždycky jsem si myslela, že až mi kluci odrostou do školkového věku, bude mi chybět to miminko, jeho vůně, žvatlání, neobratná chůze...... A přitom to tak není - teda samozřejmě, že první rok, dva byly úžasné, ale pokaždé, když vyrostou z nějakého období, začíná nové a přínáší jiné kouzelné věci, která patří právě k tomu období.

V úterý chlapi skončili práci překvapivě brzy - v jednu měli to nejdůležitější hotové. Využili jsme toho, sbalili děti a vyrazili na výlet do slíbeného Dinoparku.

Jo, jo, název podobný nedávnému, ale je výstižný.

Sláva nazdar výletu výletu výletu

zmokli jsme a už jsme tu už jsme tady!!!

Tatínek měl v neděli chuť na nějaký dortík, ale mně se v obchodě žádný nelíbil, tak si ji musel nechat zajít. No ale aby neřekl, že jsem na něj škaredá (jak rád říká Tomík), tak jsme mu dneska udělali roládu se šlahčkou a banánem.  Mňam! Dokonce i kluci si dali, i přidali. A Tomík to jedl bez mrknutí oka, a to šlehačku ještě vědomě neochutnal (no řekla jsem mu, že to je krém....).
Hned po příchodu Michala z práce ho Tomík táhll k lednci ukázat mu tu dobrotu. Majo samozřejmě taky, když přišel od babí. Bylo to milý, jakou z toho měli radost. Po večeři si dali všichni 3 společně.

Hvězdička ne na nebi, ale v pusině. Tomášek má první plombu. Minulou středu jsme byli u "tety zubařky" (spolužačka ze základky), já jsem teda o tom kazu věděla, i jsem Tomíka připravila na to, že teda bude muset vyhnat bacily.  Přes to jsem ale doufala v zázrak. Nevyšel.