Prázdninový výlet
Kluci se moc těšili, na Dinopark je namlsal časopis z táborového pokladu, který si Tomík vybral.
Cesta do Plzně utíkala rychle, kluci podle očekávání usnuli, takže jim ani malé bloudění okolo Zoo nevadilo. Vyspali se do růžova. Natěšeně vyskočili z auta a utíkali ke vchodu.
Plzeňský Dinopark je docela maličký, ale klukům to stačilo, běhali od jednoho dinosaura k druhému, zkoumali, který se hýbe a který řve. Jen 3D kino moc nedali - ale byl tam strašný vzduch, takže to ani nevadilo. Prošli jsme ho ještě rychleji, než jsme čekali, tak jsme se rozhodli zajet cestou zpět ještě na hrad Žebrák.
Cesta z plzně tam trvala asi půl hodinky, kluci se moc těšili. Na hrad hezky vyšlapali sami - jak by taky ne, proti Bezdězu to byla královská cesta. Líbilo se jim spoustu schodů na věž. Výhled z věže byl taky parádní, krásně bylo vidět na sousední Točník (tam jsme nešli, nestihli bysme poslední prohlídku, tak třeba někdy příště).
S překvapením koukali na "poklad", který jsme tam našli - 4 lesklé mince (nějak jsem s tím nepočítala), na bezdězu byl sice lepší - zabalení plyšáci ve váčcích - ale tenhle taky stačil. Koupili si za něj pohledy na památku.
Po sestupu jsme vyrazili domů, ale jen jsme najeli na dálnici, byla tam nehoda, převrácený kamion. Čekali jsme třičtvrtě hodiny, nehnulo se to ani o kousíček, klukům se to vůbec nelíbilo, já pocit bezpěčí taky neměla - zvlášť, když chtěli čůrat, kakat..... Kam s nima jít na dálnici? Ke krajnici, kudy jezdili policejní auta? Doprostřed? Co když tam narazí někdo v protisměru, kdo bude koukat na nehodu? No nakonec jsme se odtamtud dostali.
Domů jsme dojeli po osmé večer. A to jsme si říkali, jak budeme v sedm doma, ha ha. Člověk vážně nemá říkat hop, dokud nepřeskočí.
Včera jsem s klukama jela do Ikea - pro dáreček Majovi a taky premiérově oba do dětského koutku. Mareček byl moc spokojený, Tomík konec konců taky. Jen to teď musíme využít častěji, než Tomík přeroste danou výškovou hranici.
No a dneska zase hlína a hlína a hlína, Marek má zánět oka - ne klasické spojivky a zalepené oko, ale spíš nateklé spodní víčko. Snad se mu to spraví mastičkou, furt si očíčka šmrdlá špinavýma rukama a takhle to dopadne. Teď jsem je zahnala spát, od návratu z tábora jsou dost unavení, tak ať na nás odpoledne nekňourají.