Markova oslava
Kluci se docela dobře vyypali, vzali jsme je nahoru k babí a dědovi. Mareček koukal, co se to děje, když jsme mu začali přát. Nevěděl, na co se vrhnout dřív - na dort? Na dárky?? Nicméně vypadal spokojeně. Akurát o kolběžce si asi myslí, že ji dostal Tomík, ten ho na ni totiž moc nechce pustit, tím, že je Majo nemocný, máme ji zatím doma, takže si ji Tomík trochu přivlastnil.
Dort ale nedchl oba dva, babičce se povedl, tráva, přistávací dráha a letadýlka se svíčkama. A byl moc dobrý.
Od nás dostal už včera skákací zvířátko, z toho má radost, rád na něm řádí. No a v pátek večer jsme mu koupili přilbu, konečně. Teda, koupili jsme červenou, ale tu chtěl Tomík, tak ji směnili, Majovi se víc líbila modrá. Ještěže tak ;o)
Večer už Mareček vypadal dobře, ani analgetika jsem nedávala, teplotu už nemá, maximálně do 37. Doufám, že brzy bude fit.
Tomášek byl dneska zase zlatíčko, dopoledne babička Lída vzala Maja na chvíli do kočárku na procházku, tak jsem vzala Tomču s sebou k našim zalít kytky - krásně mi pomáhal a docela si to, podle mě, užíval, že jsme spolu někde sami. Potřebovala bych nějaký čas i jenom na Tomíka, na Majdu mám čas, když je Tomík ve školce, ale naopak, čas jen pro Tomču, ten nám chybí, budu muset něco vymyslet, protože je spousta věcí, co se s Markem ještě moc dělat nedají a kde spíš záškodničí, takže je moc neděláme. No a když jsem viděla, jak je Tomík rád, že jsme spolu jen my dva, tak to vážně musím promyslet.