Marečkovy narozeniny
Marečkovy narozeniny oslavíme podobně, jako Tomíkovy, takže grilování a posezení venku, děti (Mareček a Anička) v kočárcích, Tomík pobíhající a pomáhající okolo, taťka griluje, mamka nosí věci sem a tam.
Hosty byly obě babičky a oba dědové, tety Lucka, Evička, Katka a Kristýna, strejdové Karel, Kuba a Martin. Dárečků byla spousta, většina pro Marečka, ale něco se našlo i pro Tomíka, takže byli kluci spokojení.
Nejdřív jsme popřáli malému oslavenci, pak jsme si dali kafe a dort (Mareček měl k jídlu svůj piškotovo jogurtový, stejně, jako Tomík, na fotcení byl stejný dort, jako pro Tomíka k roku, mašina s vagónky), a pak se dělalo maso až do večera. Mareček byl v sedmém nebi, měl kolem sebe plno lidí, kteří ho vozili v kočárku a chovali, takže si oslavu podle mého užil. Tomík stejnětak, Anička spokojeně spala nebo se taky chovala, takže príma den.
Až se mi nechce věřit, že před rokem jsem měla v ruce toho malého obříka poprvé, všimla jsem si jeho prstíků na nohách, které měl na chlup stejné, jako bráška, před rokem jsem se stala podruhé mámou, měla jsem druhého zdravého kluka, který ač byl podobný Tomíkovi, byl zároveň úplně jiný...
To malé děťátko už naštěstí dávno nepláče kvůli prdíkům, už neleží a nekouká do stropu, už ani není odkázané na pohyb po čtyřech, ale vesele se staví u všeho, co mu přijde do cesty, ba dokonce se staví i v prostoru, s chůzí si dává načas, ale nevadí, je to divoch, bude pro něj bezpečnější, když ještě chvíli zůstane při zemi.
Den končí, ukládáme naše dva kluky do postýlek a já přemýšlím, co nám přinese další rok.