Leze, leze po železe....
A je to tady, Mareček je fakt malý dráček, že ho je všude plno, jsem už psala. Ale máme tady přesně to, co jsme u Tomíka neznali - Mareček se nám šplhá do výšek. V pokojíčku mají židličky a stoleček z Ikey, no a Mareček se rozhodl, že "nedá pokoj, až tam vleze".
Včera, když jsem odběhla od vaření na kontrolu, co že to tam ti moji kluci dělají, jsem zůstala koukat, Mareček klečel na židličce. No co, řekla jsem si, když nespadl, tak ať si leze, nemůžu mu všechno zakazovat. Pak jsem chodila jukat častěji a zjistila jsem, že je to fakt šikula a dává pozor, aby nespadl. Ještě předevčírem se každou chvíli čertil, že tam vylézt neumí.
Po chvilce jsem šla zase nakouknout a viděla jsem jak Majda leze ze židličky na stůl a nadšeně juchá, musela jsem se smát, jak byl šťastný, že to dokázal, ale tím pádem jsem židličky hned dala nahoru na stůl, protože ze židliček slézt umí, ale ze stolu by nejspíš šel po hlavě..
Když byl Tomík v průzkumnickém věku, říkala jsem si, že jsem ráda, že je na sebe opatrný a nehrne se do věcí, které neumí, neleze po výškách a tak podobně. Aspoň jsem se nemusela bát pádu a rozseklé hlavy. Tak nám to teď oplatí Mareček dvojnásob. Jen doufám, že bude i dál takhle šikovný a bude na sebe dávat pozor, protože když jsem včera viděla, jak u tety Lucky leze ze schůdku po hlavě, tak sjem myslela, že se vykulí, ale asi ví co dělá, zvládl to na jedničku.