Čtvrtek 2.7.2009
Tomáškovi v úterý skončila školka, budeme si se užívat doma, tak snad se se mnou nebude moc nudit. Ušila jsem si na sebe bič, rozhodla jsem se udělat korálky pro všechny učitelky ze školky + ředitelka + kuchařky - třídní učitelky a paní školníková dostaly malované hrníčky - Tomášek je počmáral barvičkama na sklo, docela se mu povedly, jen jsem je trubka zapomněla vyfotit. Udělala jsem teda do školky 9tery korále, každé jiné jak barvou a korálkama, tak stylem, docela se paní učitelkám líbily, tak jsem ráda.
Jen jsem dodělala korálky, začal mi kurz masáží. A úplně mě to pohltilo. Strašně mě to baví, dokonce ani ta anatomie není nějak zvlášť těžká, fakt tam po nás chtějí (budou chtít) jen to podstatné pro masáže. Sem tam se mi něco plete, ale baví mě to, tak snad to zvládnu.
Ještě víc mě baví někoho masírovat, je zajímavé, jak je fakt každý člověk jiný, sledovat, co se komu líbí a nelíbí....prostě je to prima. No a to nemluvím o tom relaxu být skoro celý den bez dětí a bavit se s většinou bezdětnýma lidma, to je teprve blaho, třeba se mi zase rozšíří otesaná slovní zásoba, bylo by za hodno.
Kluci jsou sluníčka, miluju jejich "rothovory" a souznění, oni třeba jen seděj vedle sebe, kouknou na sebe a začnou se řehnit, jak kdyby měli tajnou řeč. Samozřejmě, že pořád se umějí i pokočkovat, ale to by nebyly děti.
Mareček dál více méně bojkotuje mluvení, když jsme byli na písku, tak chtěl, abych udělala ještě bábovku - no proč by mluvil? Ukázal znak pro "ještě"(doteď hou používal jen na jídlo a jednou ho použil na bublifukování).... Hlavně, že si poradí. Ale abych mu nekřivdila, tak dneska začal říkat "da" - dva (bombony, co jiného on potřebuje počítat?).
Tomášek pro změnu je občas ochotný trénovat výslovnost, snaží se říkat r a ř, sem tam se mu to povede, ale moc tomu nedá. Nicméně pokrok je už to, že někdy spolupracuje.
Pro dnešek končím, snad nebudu taková ostuda a budu psát častěji.