Angína - 8.8.2009
Ráno jsme změřili Marka, protože už docela hořel - přes 39, takže paralen. Byl mrtvolka, ležel na gauči a usnul u pohádek, na které koukal Tomík, jen jsme ho dlívali, aby nespadl, jak sebou šil.
Celé dopoledne se chtěl chovat a docela pospával, tulil se, bylo vidět, že mu není dobře.
Když i po odpoledním spánku byl pořád stejný a teplota zase vylezla přes 39, tak jsme se domluvili, že s ním zajedu do Motola, prosjistotu. Vzpomněla jsem si na jeho dvě horečky - vždy to bylo ucho. Tak mi přišlo zbytečné ho nechat trápit, i kdybych měla být za histerku. Prostě mi něco říkalo, že to není jen tak, teplota k zubům nebo něco takového.
A tak jsme po 12ti hodinách teplotění jeli na pohotovost. Nejdřív nás poslali na ušní, protože jsem to ucho podezírala a zrovna byl na oddělení doktor, tak aby nám kdyžtak neutekl. Pan doktor v ouškách nic neviděl, ale v krku ano, tak nás poslal na pediatrii.
Tam paní dontorka konstatovala rozjíždějící se hnisavou angínu, takže Majo dostal antibiotika a jeli jsme domů.
Cestou v autě na 10 minut usnul, brouček malý. Jsem ráda, že jsme jeli hned, že jsem poslechla instinkt, jet až další den, to byho ten krk musel děsně bolet. Takhle mu snad bude brzy dobře, odpoledne dostal první dávku antibiotik, večer druhou, tak snad zítra zaberou.
Tomík byl celý den zlatíčko, snažil se být potichu, když Majo spinkal, pak byl s chlapama na dvoře, chvíli u babí, než jsme se vrátili z nemocnice, prostě poklad.