6.5.2009 Středa
Mareček ani neměl čas smutnit, přišli jsme domů, posbírala jsem nějaké věci s sebou, naložila ho do auta a jeli jsme k tetě Luci. Ještě zádrhel se zapomenutým jídlem a plenkama, mareček koukal, proč jsme zase doma ;o)
Mareček byl na návštěvě to nejhodnější dítě na světě, fakticky. Krásně si hrál, pak seděl u nás u stolu a míchal si lžičkama v kelímku čaj, kterým jsem ho zásobovala, zase si chvilku pohrál, zase přišel ke stolu..... I když se pak vzbudila Kristýnka, tak byl docela hodný, majetnické sklony s ním sice cloumaly i tam, ale docela se s ním dalo domluvit.
Kristýnka už je velká slečna, byla taky hodná, spala docela dlouho na balkóně, tak jsme hezky poplkaly.
Mareček stihnul usnout během chvilky, kdy jsme došly z bytu do auta, přendavala jsem ho polospícího, tak byl asi s návštěvou taky spokojený, když padl za vlast - po probuzení Kristýnky trošku lumpačili.
Spal sice v autě jen půl hodinky, ale byl docela hodný i odpoledne, Těšil se na Tomíka, mezitím přišla Lucka, tak jsem šla sama, to bylo vítání doma, je to srandovní, oni se nevidí 6 hodin a hned je to pro ně událost.
Večer jsme před koupáním Marečka ostříhaly. Strojkem. Měl už ty vlásky moc dlouhé, lezly mu do očí, tak mu je takhle určitě líp. Vypadá jako raubíř, teda, on je raubíř, ale doteď vypadal jako mimino, slaďoušek. Teď už mu to nikdo neodpáře.
Mareček umí říct Aní - "Ňaní", je zlatej.