5.11. 2009
Kluci rostou jako z vody, pořád se mi nechce věřit, že ten čas tak utíká. Z Tomíka je samostatný kluk, který už nedělá takové fóry, když se má sám řpevlíct, odnést nádobí po večeři, uklidit si boty, hračky....prostě takové ty samozřejmosti. Je z něj parťák a rád mi pomáhá, stará se i o Marečka, když to jde - třeba boty většinou vyndavá i jemu, nebo ho vezme s sebou, aby si je šel vyndat z botníku. Moc rád si s Marečkem hraje a Marečka to samozřejmě baví, protože Tomík vymýšlí nové věci, které by Marka ještě nenapadly, a zatím mu ještě moc nevadí nebo nedochází, že ho docela diriguje, takže je spokojenost na obou stranách. Chvilky, kdy jsou kluci zalezlí v pokojíčku a spokojeně si hrají, nám přibývají, těžko věřit, že před rokem to byly spíš pranice o jednu konkrétní hračku, nebo dělání naschválů.
Mareček mi dělá radost s mluvením. Sice to pořád není žádný zázrak, ale ohromný pokrok je podle mě už to, že povídá od rána do večera - buď vykládá něco mně, nebo si povídá sám pro sebe, když si hraje, slovní zásoba se mu hezky rozšiřuje, a některá slova ani moc nekomolí.
Moc se mu líbí Luky, pořád mu říká "mimi", hladí si ho, občas pochová. Sranda, před dvouma rokama se takhle mazlil Tomík s Markem, taky z něj byl paf.
Minule, když Marka hlídala babička, tak ho naučila říkat o sobě, že je "Hambo" - Rambo. posunul prý stůl, tak mu řekla, že je Rambo, no a jemu se to zalíbilo, tak to začal vykřikovat, Rambo jeden mrňavej.
Cvičení v MC mě baví, je sranda pozorovat ty děti, jak se týden od týdne měněj, teda vnímám to spíš v úterý, když s sebou nemám Marka, přeci jenom s ním je to jiné. Na hodině s mimčama je důležitý pomocník, podává balóny maminkám, pak mi je vrací a tak, prostě takový malý velký kluk.
Po večerech jsem se vrhla na vánoční korálkované ozdoby, něco už mám hotové, ale jščtě to musím nafotit. Taky budu mít před Vánocemi 3 kurzy korálkování (pokud se přihlásí dost lidí), takže se nudit rozhodně nebudu. Zkusím ale napsat něco dříve, než v prosinci.